Francie, tedy přesněji Francouzská republika, je zemí s dlouhou republikánskou tradicí, již symbolizuje známé heslo Volnost, rovnost, bratrství (byť v praxi se někdy obtížně prosazuje). Se svými 65 miliony obyvatel se řadí mezi největší evropské státy a snaží se uhájit si pozici i jednoho z nejvlivnějších států Evropské unie.
Francie je zemí, která má mnoho tváří: od přírodních krás přes historické památky, o které „zakopnete“ snad na každém rohu, velmi krátkou pracovní dobu (35 hodin týdně), ale zároveň i vysokou míru nezaměstnanosti, tolik druhů sýrů, že by snad vystačily na každý den v roce (známý je údajný povzdech generála de Gaulla, zakladatele francouzské páté republiky: „Jak chcete vládnout zemi, kde se vyrábí 246 druhů sýra?“) až po vyhlášenou schopnost Francouzů stávkovat a manifestovat prakticky za cokoli. Přes všechny stereotypy a klišé, které o Francii a o Francouzích kolují, je to krásná, vtipná a různorodá země, kde je stále co objevovat, o tajích francouzského jazyka ani nemluvě.
Francie dala kromě sýrů světu jeden neobyčejně libozvučný jazyk opředený šarmem. Francouzština má u nás pověst krásného, ale obtížného jazyka. Oproti naší „líné výslovnosti“, kdy něco cedíme mezi zuby, Francouzi s pusou pěkně „cvičí“. Ale ono pověstné francouzské „r“ většina z nás zná z dětství, kdy nás je na logopedii pracně přeučovali. Psaná podoba francouzštiny je historie, ale nám stačí naučit se několik slov a už odhadneme výslovnost těch dalších. I s minimem znalostí budeme ve Francii přijati o poznání vlídněji a povzbudí nás to k dalšímu pronikání do tajů tohoto jazyka.
Příjemným zjištěním je, že se francouzsky domluvíte i v mnoha zemích Asie a Afriky… Ale zůstaňme v Evropě: co Brusel, Ženeva? Není tak malý ten frankofonní svět.